Je to teď mnohem zábavnější. Cesta uteče mnohem rychleji a klidněji.
Především díky té paní od Navigonu, co mi pořád něco říká. Tedy, pokud si nedá pauzu. Obvykle potom, co mi prozradí, kolik příštích kilometrů bych měl jet po silnici. To její ujištění mi vždycky udělá radost.
Když ale to její odskočení trvá dlouho, člověk lehce znejistí. Nezapomněla se někde?
Těším se už, že mi zase poví, kde se mám držet, nebo které odbočování je mírné.
Přitom se vůbec nezlobí, když jedu jinak.
Stačí polechtat pedál a je zpátky. Na její "pozor" už automaticky hlásím "pohov".
Z dříve dlouhé a jednotvárné cesty se stala řada krátkých intervalů od jedné konverzace k další.
Od startu, kdy mi poví, jak dlouho pojedu. Kolik ještě, mám pořád na displeji. Sedí to přesně. I kam mám dojet. Tam mi potvrdí, že jsem v cíli.
Navigon prostě umí. Což potvrzuji jako na vlastní hlavu se především spoléhající a navigace dosud odmítající řidič, který je téměř denně na cestách.
Hlavní se ale ukázal úplně jiný efekt.
Skončil důvod zaměstnávat sledováním mapy moji ženu.
Žena je teď v autě v naprosté pohodě a dokonale spokojená. Věnuje se krajině a nápady naší mluvící společnice ji baví stejně jako mě.
Tohle je nade všechno.
Pro ty, co tedy ještě váhají nad časově omezenou 50% pořizovací cenou aplikace Navigon k iPhone3GS - spokojenost posádky v autě je snad ten nejlepší argument pro její pořízení.
Odesláno z iPhone
